Kostní výrůstky (osteofyty)
Kostní výrůstky jsou velice častým nálezem především na páteři (spondylofyty), ale i mimo ní. Je třeba se jich obávat? Mohou způsobovat obtíže? Patří tvorba kostních výrůstků k procesu stárnutí organismu? Pojďme si na tyto otázky odpovědět.
Co to jsou osteofyty?
Osteofyty (kostní výrůstky) jsou abnormálně vzniklé kostní útvary. Výrůstky v oblasti páteře pak označujeme jako spondylofyty. Tvorba výrůstků je způsobena reakcí tkáně těla na různé vlivy, např. tah šlachy, zánětlivý proces, nestabilitou kloubu nebo jen prostou degenerací tkáně vlivem stárnutí.
Jaké jsou typy kostních výrůstků?
Obecně rozdělujeme kostní výrůstky na ty objevující se na páteři (spondylofyty) a mimo páteř (osteofyty).
Výrůstky vyskytující se mimo páteř rozdělujeme podle místa a příčiny jejich vzniku:
Osteofyty
Okrajové osteofyty
Vytvářejí se na okraji kloubu a objevují se jako takový „ret“ nebo „pysk“. Jejich tvorba je způsobena zvýšenou vaskularizací (tvorbou krevních cév) v kostní dřeni subchindrální kosti a dochází k endochondralní osifikaci. Obvykle se nacházejí v „ne-tlakových“ segmentech a převládají na jedné straně kloubu.
Centrální osteofyty
Tyto výrůstky tvořící se uvnitř kloubní štěrbiny a mají nepravidelný drsný tvar. Jsou také způsobeny hypervaskularizací, která stimuluje endochondrální osifikace. K tomuto zvápenatění chrupavky dochází nejčastěji např. v kyčelních nebo kolenních kloubech.
Periostální a synoviální osteofyty
Osteofyty se objevují jako ztluštělé nitrokloubní kůry. Jsou způsobeny intramembranózní osifikací v důsledku stimulace periostální a synoviální membrány s apozičním růstem kostí, např. v oblasti krčku stehenní kosti.
Kapsulární osteofyty
Kapsulární osteofyty se rozvíjejí v důsledku natahování (trakce) tkáně a utváří se ve směru napětí. Tah může být způsobený vyšším napětím svalu a jeho šlachy. Typickým příkladem vzniku kapsulárního osteofytu je patní ostruha.
Spondylofyty
Spondylofyty se utvářejí převážně na přední a boční části okraje obratle, v zadní části obratle se kostní výrůstky objevují výrazně méně časté. Obecně hovoříme o dvou typech spondylofytů:
Drápovité spondylofyty
Nejčastěji se objevujícím typem spondylofytu je kostní výrůstek ve tvaru drápu. Drápovitý spondylofyt je zakřivený směrem k sousední ploténce a předpokládá se, že hraje roli jako podpora struktura páteře.
Trakční (horizontální) spondylofyty
Trakční spondylofyty jsou útvary vytvářející se na okraji prstence ploténky (anulus fibrosus). Předpokládá se, že je tvorbu tohoto výrůstku spouští segmentální nestabilita a jeho tvorba je kompenzačním mechanismem těla ke stabilizaci segmentu.
Proč kostní výrůstky vznikají?
Jsou osteofyty funkční adaptací těla na zátěž nebo patologickým jevem? Není vždy jasné, zda se výrůstky vyvíjejí v důsledku patologických kloubních změn nebo pocházejí z normálních remodelačních procesů patřící ke stárnutí těla během života. Lze vývoj osteofytu považovat za adaptaci kloubu na nestabilitu nebo za výsledek změněného vnitřního kloubního prostředí vedoucího k chondrogenezi prekurzorových buněk v periostu a synoviální výstelce? Je to trošku jako se ptát, jestli byla prvně slepice nebo vejce.
Nicméně, tvorba kostních výrůstků je nekompromisně spojena se stárnutím těla během života. Bylo vypozorováno, že tvorba spondylofytů začíná ve věku okolo 20 let, zatímco ve věku 40 let jsou malé spondylofyty přítomny u většiny populace a ve věku 80 let jsou výraznější výrůstky na páteři přítomny téměř u všech pacientů.
Tím jsem chtěla naznačit, že nález kostního výrůstku na páteři či jinde v těle nemusí nutně znamenat problém, nýbrž normální následky stárnutí.
Jak vznikají osteofyty?
Pokud jste fandové fyziologie, zde je podrobnější popis procesu vzniku osteofytů.
Periostální nebo synoviální mezenchymální kmenové buňky jsou považovány za buněčný zdroj prekurzoru osteofytu. Periostální buňky na hranici kostní chrupavky jsou stimulovány k proliferaci (množení, bujení) s největší pravděpodobností mechanickými podněty, které jsou přepsané na biochemické faktory nebo autonomní biochemické faktory. TGFß je považován za nejúčinnější faktor pro zahájení chondrogeneze osteofytů, zatímco kostní morfogenetický protein 2 hraje zásadní roli v konečné diferenciaci chondrocytů a endochondrální osifikaci osteofytů. Buňky uvnitř vyvíjejícího se osteofytu procházejí chondrogenezí a ukládají agrekan a jiné matricové molekuly. Buňky podobné fibroblastům v krycí vrstva proliferují a diferencují se na chondrocyty. Jako nejcentrálnější chondrocyty dále diferencují a hypertrofují, podléhají endochondrální osifikaci, ukládají kostní tkáň a formují dřeňové dutiny. Vyvinutý osteofyty se tak integruje s původní subchondrální kostí. Stále však vykazuje vnější vláknitou vrstvu, která je pokryta chrupavků, a expanduje do originálního chrupavčitého povrchu kloubu. Nicméně, chrupavka osteofyty je mechanicky horší než normální kloubní chrupavka, zřejmě kvůli sníženému zatížení ve srovnání s normální kloubní chrupavkou.
U koho se kostní výrůstky objevují častěji?
U lidí vyššího věku byla pozorováno vyšší procento výskytu kostní výrůstků na páteři nebo tak v kolenním kloubu. Dále se osteofyty objevují častěji u lidí s vyšším BMI (tedy i větší hmotností). Dřívější operace (např. předního zkříženého vazu v koleni), stejně jako předcházející úraz (zlomenina, poranění chrupavky) nebo vývojová onemocnění (skolióza) jsou spojovány s větší tvorbou kostních výrůstků. Vliv na jejich tvorbu může mít také nižší kvalita stravy, především pak zastoupení některých vitamínů nebo třeba ß karotenu. V neposlední řadě, degenerace kloubů spojená s tvorbou osteofytů značně komplikuje život lidem s některými zánětlivými onemocněními (např. artritida) nebo endokrinologickými nemocemi (např. osteoporóza).
Jaké obtíže mohou být spojovány s kostními výrůstky?
Bolest kloubů může být částečně způsobena tvorbou osteofytu, a to kvůli vaskularizaci a následné invaze perivaskulárních a volných nervových vláken do osteofytických
dřeňové dutiny. Je však velice sporné, zda zvýšený výskyt osteofytů musí znamenat větší bolestivost. Přítomnost kostních výrůstků v kloubech je také často spojována s omezením rozsahu pohybu, větší ztuhlosti kloubu a snížením kvality života.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroj
- Grams, A.E., Rehwald, R., Bartsch, A. et al. Correlation between degenerative spine disease and bone marrow density: a retrospective investigation. BMC Med Imaging 16, 17 (2016). https://doi.org/10.1186/s12880-016-0123-2
- Spirig JM. SPONDYLOPHYTE CLASSIFICATION BASED ON BIOMECHANICAL EFFECTS ON SEGMENTAL STABILITY. Patient Specific Material Mapping for Functional Outcome Prediction and Planning in Spinal Surgery. 2020 Jul 16:84.
- Wong SH, Chiu KY, Yan CH. osteophytes. Journal of orthopaedic surgery. 2016 Dec;24(3):403-10.
- Van Der Kraan PM, Van Den Berg WB. Osteophytes: relevance and biology. Osteoarthritis and cartilage. 2007 Mar 1;15(3):237-44.
