5 nejčastějších příčin bolesti na hrudi (v ordinaci fyzioterapeuta)
Již od školních lavic jsme mohli slýchávat, že klasickým příznakem infarktu myokardu je bolest na hrudi. Jaké další příčiny mohou také vyvolat bolesti hrudníku?
Do článku nezařazujeme interní onemocnění, např. ischemickou chorobu srdeční, ačkoliv jsou častými příčinami bolesti na hrudi. Nezařazujeme je z toho důvodu, že jejich primární léčba je v rukou interních doktorů a fyzioterapie je využívána především jako sekundární léčba po odeznění akutních příznaků (ve fázi rekonvalescence).
1. Blokáda žebra nebo hrudní páteře
“Blokáda” nebo také omezení kloubní vůle žeber je relativně častým problémem, se kterým se ve fyzioterapeutické ordinaci setkáváme. Jedná se o zhoršení pohyblivosti v kloubním spojení, ať už mezi žebrem a hrudní kostí nebo žebrem a jednotlivými obratli hrudní páteře.
Příčina
Způsobů, kterými může blokáda žeber vzniknout, je nepřeberné množství – počínaje náročným tréninkem, upadnutím, rychlým nekontrolovaným pohybem, zvedání těžkého břemene až po dlouhodobý neergonomický sed nebo spánek v nevhodné pozici. Co je důležité vědět, že vznik žeberní nebo hrudní blokády je obvykle vázán na problémy s dechem (usilovné dýchání nebo naopak omezení dýchacích pohybů), hybnost hrudní páteře a hrudního koše. Dle Ludmily Mojžíšové bývají blokády žeber spojované se zvýšeným napětím v konkrétních svalech.
Projevy
Typickým příznakem blokády žeber bývá ostrá bolest, která může být jak zepředu, tak zezadu hrudníku. Objevovat se může také fenomén průstřelu, kdy nám projede ostrá bolest skrz hrudník (jako průstřel kulkou). Současně dochází mnohdy ke zhoršení dýchání, lidé s blokádou žeber mají pocit, že se nemůžou donadechnout nebo dovydechnout, případně při snaze o hlubší nádech se projeví intenzivněji bolest hrudníku.
Terapie
Blokády žeber jsou velmi dobře ošetřitelné a bolest může vymizet již po první terapii. Pro ošetření volíme mobilizační techniky, které vedou ke zlepšení omezené hybnosti konkrétního blokovaného kloubu, uvolnění svalů s vyšším napětím (prsní svaly, mezižeberní svaly, bránice), které by mohly negativně působit na oblast hrudního koše a udržovat blokádu.
2. Tietzův syndrom
Tento bolestivý syndrom je stejně jako blokáda žeber často mylně zaměňována za infarkt myokardu nebo anginu pectoris. A to hlavně z důvodu bolesti na hrudi spojené s dechovými obtížemi. Tietzův syndrom však není život ohrožující stav. Jedná se o zánět v oblasti spojení žeber a hrudní kosti (costosternální skloubení).
Příčina
Z jakého důvodu Tietzův syndrom vzniká, není dnes zcela jasné. Pravděpodobně se na jeho rozvoji podílí celá řada faktorů, např. náročná fyzická aktivita zatěžijící costostrenální skloubení nebo sportovní disciplíny s velkými nároky na dechové nebo prsní svaly (při nedostatečné trénovanosti).
Projevy
Bolest v oblasti hrudní kosti je klasickým příznakem Tietzova syndromu. Ta se může zhoršovat při usilovném dýchání nebo pohybech hrudní oblasti, zvláště pak do rotace. Často popisovaným příznakem bývá také dušnost nebo pocit tlaku na hrudi. Ačkoliv se jedná o zánětlivé onemocnění, další známky zánětu (otok, zarudnutí oblasti, zvýšení místní teploty) nebývají obvykle přítomné.
Terapie
V první řadě je důležité vyloučit život ohrožující příčiny (infarkt myokardu, anginu pectoris, plicní embolii, tumor v oblasti hrudníku..). Po vyloučení těchto nebezpečných nemocí a diagnostikování Tietzova syndromu, je vhodné zahájit léčbu probíhajícího zánětu. Ošetřující doktor by měl vybrat některý z léku spadající do skupiny nesteroidních protizánětlivých farmak (ibuprofen, diklofenak..). Dalším krokem je zahájení pohybové terapie s cílem zjistit omezení v pohybovém aparátu a zlepšení fyzického stavu. Vhodné je zaměřit se na dechová cvičení, správný stereotyp dýchání, mobilitu horní části trupu, žeber, ramenních kloubů, lopatek, ale i krční oblasti. Pokud fyzioterapeut odhalí, že příčina vzniku syndromu může vycházet z oslabení některé svalové skupiny (např. prsní svaly, mezilopatkové svaly), pracujeme na jejim posílení.
3. Refluxní choroba jícnu
Jedná se o onemocnění trávicího traktu způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem, tedy proniknutím žaludečních šťáv do jícnu. Ačkoliv se jedná o poruchu trávicího traktu, refluxní choroba jícnu má úzkou vazbu na problémy pohybového aparátu.
Příčina
Jak už bylo řečeno, refluxní choroba jícnu vzniká kvůli proniknutí žaludečních šťáv do jícnu. To u zdravého jedince není možné díky správnému napětí dolního jícnového svěrače, který zamezuje zpětnému návratu natrávené potravy zpátky. Pokud však dojde ke snížení napětí (tonu) svěrače, žaludeční šťávy mohou proniknout do jícnu, kde narušují sliznici a mohou vyvolat zánět jícnu (refluxní ezofafitidu).
Jednou z možných příčin ochabnutí dolního jícnového svěrače a rozvoji refluxní choroby je snížení aktivity bránice. Bránice kromě toho, že je hlavním respiračním svalem, napomáhá stabilizaci páteře, je také součástí antirefluxní bariéry. Na vzniku refluxu se mimo snížení síly zadní části bránice dominantně podílí obezita a nezpracovaný stres.
Projevy
Mnoho lidí trpící refluxní chorobou jícnu udávají jako hlavní příznak tzv. pálení žáhy, tedy nepříjemný pocit pálení za hrudní kostí, vyskytující se nejčastěji po jídle nebo v předklonu. Dále popisují vtékání žaludečního obsahu do úst, říhání nebo obtížné polykání. Často se také objevuje bolest na hrudi.
Terapie
Základem úspěšné terapie jsou především režimová opatření zahrnující úpravu jídelníčku, redukce tělesné hmotnosti (pokud je to nutné), případné omezení kouření. Z fyzioterapeutického pohledu lze refluxní chorobu jícnu značné ovlivnit vhodně zvoleným dechovým cvičením, které zlepší aktivitu bránice. Další části terapie je kondiční cvičení, které nejen že zvýší nároky na činnost bránice, současně působí proti ukládání energetických zásob a tím rozvoji obezity. Vhodné je také zaměřit se na ergonomii práce a to hlavně v případě sedavého zaměstnání.
4. Spoušťové body
Spoušťový bod, tzv. trigger point je funkční změna ve svalu. Tento bod má zvýšenou dráždivost a dokáže vyvolat bolest i v relativně vzdálených oblastech. Bolest se může objevit spontánně nebo při stlačení bodu.
Do oblasti přední strany hrudního koše vyzařuje bolest ze spoušťového bodu musculus pectoralis major (velký prsní sval) nebo do oblasti dolních žeber z boku musculi intercostales (svaly mezižeberní).
Příčina
Vznik spoušťového bodu v musculus pectoralis major může být způsobený např. dlouhodobým sedem, vzpíráním těžkého závaží, srdečními problémy, případně imobilizací paže v šátku (třeba při zlomenině pažní kosti).
Projevy
Trigger point (Trp) velkého prsního svalu nacházející se zhruba v polovině délky hrudní kosti, vystřeluje bolest právě podél této kosti. Trp v kostální dolní části svalu se projevuje zejména u žen a to bolestí a ztuhlostí prsou, nebo zvýšenou citlivostí bradavek.
Terapie
Odstranit spoušťový bod lze pomocí různých variant. Pro snížení napětí ve svalu můžeme využít metodou postizometrické relaxace, někteří fyzioterapeuté využívají metodu suché jehly. Velice jednoduchým a účinným postupem pro odstranění trigger pointu je pressura (aplikace tlaku) do problematického bodu.
5. Poranění prsního svalu
Prsní svaly (musculus pectoralis major et minor) pokrývají přední stranu hrudníku. Malý prsní sval (musculus pectoralis minor) začíná ve středu 3.-5. žebra, upíná se na processus coracoideus lopatky a pohybuje lopatkou směrem dolů a dopředu (protrakce). Velký prsní sval (musculus pectoralis major) začíná na hrudní kosti, vnitřní části kosti klíční a prvních šesti žebrech a upíná se do horní části pažní kosti. Jeho hlavní funkcí je pohyb paže k tělu nebo vytažení paže směrem od hrudníku. Typickým posilovacím cvikem pro tento sval je tzv. bench press (vytlačení závaží směrem od hrudníku), při kterém také často vzniká poranění svalu.
Příčina
Poranění prsních svalů bývají různá, od svalové únavy, přes poranění svalového bříška, až po rupturu (natržení/přetržení) šlachy svalů. Vzhledem k tomu, jak jsou poranění odlišná, nelze zcela definovat jednotný mechanismus poranění. Společným rysem však bývá, že vznikají často při silových sportech. K natržení/přetržení svalu nebo šlachy dochází obvykle při nedostatečné trénovanosti nebo vyčerpání energetických zásob svalu.
Projevy
V případě svalové únavy se pocit nepříjemného pnutí na hrudi vytrácí v rozmezí 24 hodin až 3 dnů, v závislosti na regeneračních procesech. Pocit pnutí může být přítomný v klidu a zvýrazní se při pohybu (odtlačení paže od hrudníku, pohybu paže k hrudníku). Pokud došlo k poranění šlachy nebo svalového bříška, dochází k zahájení reparačního procesu, v rámci kterého se objevuje zánětlivá reakce. Typické je omezení až znemožnění pohybu, který prsní sval vykonává.
Terapie
Pro urychlení odeznění svalové únavy můžeme volit jednotlivé regenerační procedury, které pomáhají zvýšit prokrvení svalu a podpořit odvádění metabolitů. Oblíbenou technikou v poslední době je tzv. rollování nebo-li automasáž pomocí foam rolleru. Můžeme využít také celou řadu procedur z oblasti fyzikální terapie (saunování, hydroterapie atd.). Co se týče léčby natržení/přetržení, je postup velice individuální, a to hlavně v návaznosti na přesný typ poranění. Více o terapii tohoto typu poranění se můžete dočíst v článku: Jak dlouho se hojí…
Další z příčin bolesti na hrudi bývají různá interní onemocnění. Mezi ně můžeme zařadit anginu pectoris, infarkt myokardu, perikarditidu (zánět osrdečníku), myokarditidu (zánět srdečního svalu), pleuritidu (zánět pohrudnice), pneumothorax, plicní embolii atd. I tato onemocnění lze pozitivně ovlivnit fyzioterapeutickou intervencí a pohybovou terapií, první řadě je však léčba v rukou interních doktorů.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroj
- Kolář, P. , Máček, M. Základy klinické rehabilitace. 1. vydání. Praha: Galén, 2015. ISBN: 978-80-7492-509-2
- Kolář, P. Posilování stresem – Cesta k odolnosti. 1. vydání. Praha, Universum, 2021. ISBN: 978-80-242-7465-2
- Bartůňková, S. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2010. ISBN: 978-80-246-1817-3
- Sawada, K., Ihoriya, H., Yamada, T., Yumoto, T., Tsukahara, K., Osako, T., Naito, H. and Nakao, A., 2019. A patient presenting painful chest wall swelling: Tietze syndrome. World Journal of Emergency Medicine, 10(2), p.122.
- Kahrilas, P.J., 2008. Gastroesophageal reflux disease. New england journal of medicine, 359(16), pp.1700-1707.
- Image by Racool_studio on Freepik
