Bolest třísla u tenistů
S bolestí v oblasti třísla se setkáváme u hráčů tenisu velice často. Důvodem bývá nadměrné zatěžování svalů na vnitřní straně stehna (adduktorů) nebo jejich akutní poranění. Jak k tomu dochází a jak obtížím předcházet?
Zranění nebo bolest v oblasti třísel patří mezi nejčastější obtíže u tenistů. K poranění svalů třísel (adduktorů) dochází obvykle kvůli náhlým změnám směru nebo akceleračním pohybům. Značný vliv na možné poranění adduktorů má také hra v otevřeném postavení nebo „natahování se“ k míči, kdy potřebujeme dlouhý krok.
Co to jsou adduktory?
Jako adduktory označujeme skupinu svalů, které se táhnou po vnitřní straně stehna. Musculus adductor longus, musculus adductor brevis, musculus adductor magnus, musculus pectineus a musculus gracilis, tyto svaly jsou zodpovědné za přitažení dolní končetiny ke středu (někdy je označujeme jako přitahovače. Zajišťují nám tedy pohyb dolní končetiny v kyčelním kloubu k druhé noze. Současně jsou stěžejní pro udržování stability kyčelního kloubu. Velice důležitou úlohu hrají při prvních krocích sprintu k míči, kde pomáhají stabilizovat pánev proti vychylování do stran, a tím je sprint efektivnější a rychlejší. Adduktory jsou také v zatížení při rychlém zastavení a následné změně směru běhu.
Co může způsobovat bolest třísla při tenise?
V úvodu je nutné si rozdělit bolest třísla na tu, která vznikla náhle během pohybu na hřišti, a tu která se objevuje již dlouhodobě bez známého okamžiku vzniku. Náhlá bolest v třísle bývá obvykle způsobena natažením adduktorů, zatímco dlouhodobou bolest způsobuje entezopatie (zánět úponů) adduktorů.
Natažení adduktorů
Natažení adduktorů (ang. adductor strain, groin strain) je zranění svalů vnitřní strany stehna, ke kterému dochází obvykle náhle během zápasu. Patří mezi nejčastější zranění elitních tenisových hráčů, které může zastavit tréninky či zápasy hráče i na několik týdnů. K natažení adduktorů dochází obvykle běheme náhle akcelerace (výběhu k míči) nebo rychlé změně směru běhu (zastavení a vyběhnutí do protipohybu). Příčinou bývá také často dokluzování k míči nebo úder z otevřeného postavení nohou.
K většině natažení svalu dochází v momentě, kdy je sval násilně natahován, zatímco je nucen vykonat koncentrickou kontrakci. Největší excentrické napětí je vyvíjen na adduktorový komplex, když je noha v zevní rotaci a abdukci (unožení). K poranění adduktorů tedy obvykle dochází, když má sportovec dolní končetinu v tomto postavení a odtlačí se od ní do opačného směru. V ten okamžik se adduktory stahují a vytváří se jak excentrické, tak koncentrické protilehlé síly.
Například, tenista vybíhá vpravo, ale náhle je nucen zastavit a vyběhnout vlevo. V ten moment je na adduktory pravé nohy vyvíjeno výrazné excentrické napětí za současné koncentrické kontrakce (výběh na opačnou stranu).
Pro natažení svalu je typická náhle vzniklá bolest v třísle nebo na vnitřní straně stehna, která se objevila během pohybové aktivity a výrazně omezuje možnost dalšího pohybu. Postupem času se může objevit otok, po několika dnech i hematom (krevní výron pod kůží). Bolestivé bývá pohyb nohy ke středu (přinožení) proti odporu nebo protažení adduktorů do unožení. Můžeme pociťovat také snížení svalové síly dolní končetiny, a to hlavně kvůli vyšší bolestivosti.
Bolest úponů adduktorů (entezopatie)
Pokud se bolest v oblasti třísel objevuje již delší dobu a my nejsme schopni určit vyvolávající příčinu, může se jednat o entezopatii adduktorů, tedy bolest jejich úponů. Obvykle se potíže začínají objevovat v momentě, kdy se náhle zvyšuje tréninkové nebo zápasové zatížení hráče. V ten moment jsou na na svaly kladeny mnohem větší nároky, než na které jsou adaptované a bolest v oblasti třísel se začíná stupňovat. Mechanismus zatížení bývá obdobný jako u výše uvedeného natažení adduktorů (náhle změny směru, rychlé výběhy k míči, dokluzování k míči atd.). Při těchto pohybech jsou adduktory vystavovány velkému mechanickému zatížení, které se přenáší přes šlachu až k úponu do oblasti sedací kosti. Šlachy adduktorů mají malou úponovou plochu, která je pouze omezeně prokrvována a bohatě nervově zásobena, což pomáhá vysvětlit zvýšený stupeň vnímané bolesti.
Entezopatie adduktorů se projevuje převážně tahavou bolestí v oblasti jejich úponů na sedací kosti v oblasti třísla. Potíže se stupňují především při zatížení svalu nebo jejich protažení. Může být zhoršena hybnost v kyčelním kloubu do unožení nebo schopnost přitáhnout nohu ke středu (přinožení) proti odporu.
Jak řešit bolest třísel?
V případě natažení adduktorů je třeba v co nejkratším čase zahájit rehabilitaci. Rehabilitační proces obvykle zahrnuje postupné obnovování aktivity adduktorů. Zprvu zapojujeme svaly pouze do izometrické výdrže (např. tlak stehen proti míči umístěném mezi nohy), následně připojujeme koncentrickou aktivitu bez zátěže (pohyb nohy do přinožení). V pozdější fázi rehabilitace se snažíme aktivovat svaly i proti odporu, např. odporové gumy a pracovat s adduktory i pod excentrickým zatížením. Tento rehabilitační proces musí probíhat systematicky tak, aby docházelo k adaptaci adduktorů na zatížení. Obdobný proces probíhá u terapie entezopatie adduktorů. Obvykle však začínáme již s větším zatížením svalu a postupně se snažíme o adaptaci svalu na pohybovou aktivitu. U sportovců je nezbytně nutné, aby v konečné fázi rehabilitace byly adduktory zatěžované v konkrétním pohybovém vzoru, který tenista vykonává během zápasu. Jinak řečeno, nemůžeme posilovat adduktory pouze v neutrálním postavení (stoj, leh..), ale musíme vytvořit pozici, ve které se tenista během zápasu nachází (např. boční výpad – hra z otevřeného postavení).
Abychom předcházeli poranění svalů v oblasti třísel, je vhodné pracovat na mobilitě kyčelních kloubů, flexibilitě adduktorové skupiny a souhře svalu vnitřní a vnější strany stehna. Je nezbytně nutné, aby adduktory byly zatěžovány excentrickým napětím, které je na ně během zápasu neustále vyvíjeno.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroj
- Pluim, B. M., Staal, J. B., Windler, G. E., & Jayanthi, N. (2006). Tennis injuries: occurrence, aetiology, and prevention. British journal of sports medicine, 40(5), 415-423.
- Pluim, B. M., et al. “A one‐season prospective study of injuries and illness in elite junior tennis.” Scandinavian journal of medicine & science in sports 26.5 (2016): 564-571.
- Tyler, T. F., Nicholas, S. J., Campbell, R. J., Donellan, S., & McHugh, M. P. (2002). The effectiveness of a preseason exercise program to prevent adductor muscle strains in professional ice hockey players. The American journal of sports medicine, 30(5), 680
- Image by Freepik
