Refluxní choroba jícnu – příčiny, příznaky a léčba

V dnešní uspěchané době je stále více na vzestupu onemocnění trávicího traktu nesoucí název refluxní choroba jícnu. Jedná se o stav, kdy se žaludeční šťávy dostávají do oblasti jícnu. Přítomnost šťáv může poškozovat sliznici jícnu a vyvolat tzv. refluxní ezofagitidu, tedy zánět jícnu. Refluxní choroba má řadu nepříjemných příznaků, např. pálení žáhy, vtékání šťáv až do úst, nadměrné říhání atd. Nejúčinnější forma léčby se v poslední době jeví dodržování režimových opatření a pohybové terapie, která zahrnuje také velmi důležitou práci s dýchacími svaly. Pokud z dlouhodobého hlediska nedochází ani po řádném dodržování ke zlepšení stavu, přistupuje se k farmakologické léčbě.

 

Co je to refluxní choroba jícnu a jak vzniká?

Refluxní choroba jícnu nebo také gastroezofageální reflux je onemocnění trávicího systému. Při této poruše dochází vlivem ochablého dolního svěrače jícnu ke vtékání žaludečních šťáv do jícnu. Pokud tento problém přetrvává dlouhodoběji, dochází k poškození sliznice jícnu a rozvoji zánětu jícnu (refluxní ezofagitidy).

K refluxu u zdravého člověka za normální situace nedochází a to díky speciální ezofageální proti-refluxní bariéry, která zahrnuje dolní jícnový svěrač a část bránice. Dolní jícnový svěrač se nachází v koncové části jícnu a je obehnán bránicí. Tyto tkáně za klidového stavu generují tlak, který je vyšší než ve vnitrobřišní dutině a zajišťuje tím ochranu proti vtékání šťáv. V případě, kdy dojde k ochabnutí některé z těchto dvou prvků, anti-refluxní bariéra bude prolomena.

K ochabnutí (snížení napětí) dolního jícnového svěrače nebo bránice dochází nejčastěji kvůli užívání léků a nevhodné stravě. Mezi další faktory, které mohou zvýšit nitrobřišní tlak a tím rozvinout reflux, řadíme zvedání těžkých vah bez adekvátní přípravy, pozici polosedu – pololehu, obezitu nebo těhotenství.

 

Jaké jsou příznaky refluxní choroby jícnu?

Obvyklými projevy při refluxní chorobě je pálení žáhy, tedy nepříjemný pocit pálení za hrudní kostí, které se objevuje nejčastěji po jídle nebo při pohybu do předklonu. Dále si pacienti stěžují na vtékání žaludečního obsahu do krku a úst nebo nekontrolované říhání. Časté jsou také obtíže s polykáním, pocit sucha v krku nebo bolesti v krku. V některých případech se vyskytuje i suchý, dráždivý kašel.

 

Jak se refluxní choroba jícnu diagnostikuje?

Vzhledem k charakteru projevů nemoci jsou pacienti někdy mylně odesílání k vyšetření na ORL. Hlavní diagnostiku by však měl zajistit internista se specializací na gastroenterologii. Z pohledu fyzioterapeuta nás zajímá dechový stereotyp, nastavení hlavně horní části těla (hrudního koše, krční a hrudní páteře), napětí svalů (bránice, mezižeberních svalů, břišních svalů..). Pomocné může být stanovení BMI indexu nebo kaliperace pro zjištění možné obezity.

 

Jak se refluxní choroba jícnu léčí?

Při léčbě refluxní choroby je velice důležité dodržovat režimová opatření, které zahrnují úpravu jídelníčku, redukci tělesné hmotnosti (pokud je nutná) a pravidelnou pohybovou aktivitu. U pacientů s refluxem se dle studií prokázalo, že velice pozitivní vliv na snížení nepříjemných příznaků mají různá dechová cvičení. Ta totiž vedou k lepšímu zapojení bránice a tím i posílení proti-refluxní bariéry. Jednotlivé studie využívali různé typy dechových cvičení (maximální nádechy, lokalizované dýchání, speciální dechové cviky pro zpěváky) a u všech byl zjištěn pozitivní vliv na snížení příznaků (pálení žáhy, regurgitace šťáv atd.). V léčbě refluxní choroby jícnu je vhodné volit také kondiční cvičení, jednak jako prevence proti obezitě, pro zlepšení aerobní aktivity a dechových funkcí i obecnému posílení fyzické zdatnosti. Kondiční cvičení může mít různou formu – chůze s Nordick walking, běh, plavání, jízda na kole, ale také jako posilování s vlastní vahou.

V případě, kdy ani řádné dodržování režimových opatření nepřináší alespoň částečnou úlevu od příznaků, může ošetřující lékař doporučit léčbu farmakologickou. Obvykle se volí inhibitory protonové pumpy (Omeprazol, Esomeprazol, Lansoprazol, Pantoprazol). Zde však dodržujeme dávkování, jelikož dlouhodobé užívání těchto léků může mít řadu nežádoucích účinků.

 

Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.

 

Zdroj:

1. Kolář, P. Posilování stresem – Cesta k odolnosti. 1. vydání. Praha, Universum, 2021. ISBN: 978-80-242-7465-2
2. Bartůňková, S.  Fyziologie člověka a tělesných cvičení. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2010. ISBN: 978-80-246-1817-3
3. Casale, M., Sabatino, L., Moffa, A., Capuano, F., Luccarelli, V., Vitali, M., Ribolsi, M., Cicala, M. and Salvinelli, F., 2016. Breathing training on lower esophageal sphincter as a complementary treatment of gastroesophageal reflux disease (GERD): a systematic review. Eur Rev Med Pharmacol Sci, 20(21), pp.4547-4552.
4. de Miranda Chaves, R.C. and Navarro-Rodriguez, T., 2015. Respiratory physiotherapy in gastroesophageal reflux disease: A review article. World Journal of Respirology, 5(1), pp.28-33.
5. Image by jcomp on Freepik