Syndrom karpálního tunelu – příčiny , příznaky a léčba
Syndrom karpálního tunelu je jednou z nejčastějších nemocí z povolání. A to hlavně u zaměstnání, ve kterém dochází k dlouhodobému nadměrnému přetěžování ruky a zápěstí, např. šroubováním, držením těžkého nádobí, hrou na hudební nástroj atd. Tyto činnosti mohou vést ke změnám ve struktuře okolních měkkých tkání, které následně tlačí na nervus medianus. A právě útlakem tohoto nervu v oblasti karpálního tunelu vzniká bolestivý stav nazývaný příznačně syndrom karpálního tunelu. Syndrom se pak nejčastěji projevuje nepříjemným pocitem brnění či mravenčení 1.-3. prstu, pocitem oteklé ruky nebo také zhoršenou schopností ruky provádět drobné činnost (navléknutí jehly, sbírání mincí..). Proto je důležité si uvědomit, že ne každá bolest v oblasti zápěstí musí nutně znamenat problém v oblasti karpálního tunelu.
Co je to syndrom karpálního tunelu a jak vzniká?
Karpální tunel je průchod, kterým prochází nervus medianus (středový nerv), drobné cévy a šlachy ohybačů (flexorů) z oblasti předloktí do dlaně. Ohraničen je zápěstními kůstkami a zepředu je krytý zápěstním poutkem ohýbačů (retinaculum musculorum flexorum). Jelikož je karpální tunel pouze označení pro oblast, nemůže být sám o sobě příčinou bolesti. Bolest vzniká až při útlaku procházejícího nervu medianu přes karpální tunel.
Syndrom karpálního tunelu patří mezi kompresní neuropatie, tedy poranění nervu útlakem. Jak už bylo výše uvedeno, přes oblast karpálního tunelu neprochází pouze nervus medianus, ale také drobné cévy a šlachy flexorů. Hypertrofií (zbytněním), traumatizací (poraněním) nebo otokem okolních měkkých tkání může dojít ke zvýšení tlaku v karpálním tunelu a současným utlačení nervu.
Jaké jsou příznaky syndromu karpálního tunelu?
Syndrom karpálního tunelu se projevuje hlavně nepříjemným pocitem brnění či mravenčení 1.-3. prstu, z části i 4. prstu. Poslední prst – malíček brnění nepostihuje. Tyto obtíže se objevují i v klidu a zhoršují se po zatížení ruky. Zvýraznění mravenčení nebo brnění mohou způsobit činnosti vyžadující zvednutí horních končetin (řízení auta, jízda na kole, přidržování se v tramvaji atd.). V mnoha případech se setkáváme také s bolestí ruky nad ránem, která dotyčného dokáže vzbudit. Při dotyku lidé se syndromem karpálního tunelu často popisují pocit “popálených špiček prstů jako od kopřivy” nebo obecně přecitlivělost prstů.
Dalším již méně častým příznakem je pocit oteklé ruky nebo také bolest v zápěstí. Bolest se může šířit do prstů, ale i vzhůru po předloktí.
Současně při syndromu karpálního tunelu může docházet ke zhoršení schopnost ruky provádět drobné činnost (navléknutí jehly, sbírání mincí..). Často lidé popisují své ruce jako nešikovné.
Jaké jsou rizikové faktory vzniku syndromu karpálního tunelu?
Se syndromem karpálního tunelu se setkáváme častěji u žen než u mužů, a to hlavně u žen ve středním věku (mezi 40.-50. rokem).
Mezi rizikové faktory přispívající ke vzniku syndromu může řadit:
- revmatická nebo metabolická onemocnění (revmatoidní artritida, cukrovka, nemoci štítné žlázy)
- těhotenství
- úraz v oblasti předloktí a zápěstí
- nadměrné zatížení ruky dlouhodobou činností (vaření, montážní práce atd.)
Jak se diagnostikuje syndrom karpálního tunelu?
K diagnostice syndromu karpálního tunelu se nejčastěji volí elektromyografie (EMG), tedy metoda, která zjišťuje zpomalení vedení vzruchu nervem. Provádí se pomocí elektrické stimulace vláken nervu na zápěstí a zaznamenávání odpovědí přes oblast zápěstí.
V klinické praxi (ordinaci fyzioterapeuta) se nejčastěji využívá tzv. Tinelův příznak. Poklepem na postižený nerv v oblasti karpálního tunelu je možné vyvolat mravenčení v inervované oblasti. Dalším hojně využívaným vyšetřením je Phalenův test, při kterém ohneme zápěstí do 90 na zhruba 60s. Při útlaku nervus medianus dojde opět k nepříjemnému brnění a mravenčení do prstů.
Jak se syndrom karpálního tunelu léčí?
Terapie syndromu karpálního tunelu zahrnuje dodržování režimových opatření a fyzioterapii s následným kompenzačním cvičením, které mý za cíl předcházet dalším problémům.
Režimová opatření
Pacienti se syndromem karpálního tunelu by měli v první řadě omezit činnosti, které navozují výše uvedené příznaky nebo zvyšují jejich intenzitu. Pokud je to možné, je dobré se vyhýbat činnostem, které zahrnují práci s vibračním nářadím (sbíječka, vrtačka..). Mnohdy může být velice prospěšná také úprava pracovního prostředí. Například, pokud pracujeme denně u počítače, i jednoduchá změna ergonomie sedu a nastavení pozice ruky při práci může výrazně ulevit od nepříjemných příznaků.
Fyzioterapie a kompenzační cvičení
Fyzioterapie a kompenzační cvičení je zaměřené na nalezení příčiny vzniku syndromu a jejich následné odstranění. V závislosti na funkčním stavu zápěstí, ruky a celé horní končetiny volíme jednotlivé prvky terapie. Ta může zahrnovat mobilizaci a mobilizační cvičení zápěstí, mobilizace nervových struktur, techniky pro snížení napětí ve svalech předloktí či cvičení pro posílení a zlepšení stability zápěstí. Současně je důležité neopomínat také stabilitu ramenního pletence, která úzce souvisí s nastavením lopatek. Posílení svalů lopatky může výrazně přispět ke zlepšení stavu a působit preventivně proti možnosti opakovaného vzniku syndromu karpálního tunelu.
Fyzikální terapie a medikace
Fyzikální terapie je vhodnou podpůrnou variantou léčby syndromu. Aplikovat můžeme celou řadu různých procedur, např. ultrazvuk, laser nebo magnetoterapie. Stejně tak je možné podpořit léčbu syndromu karpálního tunelu krátkodobým užíváním léku. Zde volíme ze skupiny nesteroidních antiflogistik (ibuprofen), které snižují bolestivost, nebo diuretik, které pomáhají zmírnit otok v zápěstí.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroj:
- Amir H Bakhtiary, Ali Rashidy-Pour. Ultrasound and laser therapy in the treatment of carpal tunnel syndrome, Australian Journal of Physiotherapy, Volume 50, Issue 3,
- 2004, Pages 147-151, ISSN 0004-9514. https://doi.org/10.1016/S0004-9514(14)60152-5.
- Almasi-Doghaee M, Boostani R, Saeedi M, Ebrahimzadeh S, Moghadam-Ahmadi A, Saeedi-Borujeni MJ. Carpal compression, Phalen’s and Tinel’s test: Which one is more suitable for carpal tunnel syndrome?. Iran J Neurol. 2016;15(3):173-174.
- Chammas M, Boretto J, Burmann LM, Ramos RM, Dos Santos Neto FC, Silva JB. Carpal tunnel syndrome – Part I (anatomy, physiology, etiology and diagnosis. Rev Bras Ortop. 2014 Aug;49(5):429-36
- Pratelli E, Pintucci M, Cultrera P, Baldini E, Stecco A, Petrocelli A, Pasquetti P. Conservative treatment of carpal tunnel syndrome: comparison between laser therapy and Fascial Manipulation. J Bodyw Mov Ther. 2015 Jan;19(1):113-8.
- Woman photo created by freepik – www.freepik.com
