Výhřez bederní meziobratlové ploténky – příčiny, příznaky a léčba
Výhřez ploténky, nebo-li hernie disku je stav, kdy se plotýnka dostane z prostoru mezi obratli a v horších případech způsobit útlak kořenového nervu. Může se projevovat bolestí v dané oblasti, případně „střílet“ do končetiny. Nutno podotknout, že ne vždy vyhřezlá ploténka způsobuje problémy. V tomto článku se zaměříme konkrétně na výhřezy plotének v bederní oblasti.
Jak vzniká vyhřezlá bederní ploténka?
K výhřezu může dojít nekoordinovanou opakovanou činností, tak i nárazovou intenzivní aktivitou.
Výhřez bederní plotýnky opakovanou činností vzniká postupně od mírných problémů. Při neřešení těchto příznaků se postupně stav zhoršuje a může vyústit až ve vážné poškození kořenového nervu. Takto vzniklý výhřez je spojovaný s delším sezením, které není kompenzované vhodnou sportovní aktivitou.
Jaké jsou příznaky vyhřezlé bederní ploténky?
Vyhřezlá bederní ploténka se projevuje intenzivní bolestí zad, která může propagovat do jedné nebo obou dolních končetin. Ke zhoršení bolesti dochází při zapojení břišního lisu (smích, kýchnutí atd.), pohybech páteře (nejčastěji do předklonu nebo rotace), při napínacích manévrech (Láseque, obrácený Láseque, Thomayerův příznak)
Kořenový syndrom L1 a L2
Vzácnější formy kořenových syndromů. Porucha citlivosti nebo bolest bývá na přední straně stehna v dermatomech L1 a L2. U kořenového syndromu L2 může být částečná motorická při ohýbání kyčle prostřednictvím m.iliopsoas (sval bedrokyčelní).
Kořenový syndrom L3
Další z méně častých typů kořenových syndromů. Citlivost je porušena v dermatomu L3.U kořenového syndromu L3 může dojít k defecitu při ohýbání kolene, kdy je oslaben m.quadriceps femoris (sval čtyřhlavý stehenní).
Kořenový syndrom L4
Kořenový syndrom L4 je již méně vzácný a nejčastěji k němu dochází při výhřezu ploténky. Je postižen dermatom L4, který se projevuje hlavně poruchou citlivost na vnitřní straně bérce a částečně na přední straně stehna. Je zde patrné oslabení svalů, které natahují koleno (m.quadriceps femoris) a méně často je postižený i m.tibialis anterior, který pohybuje kotníkem do extenze.
Kořenový syndrom L5
Zevní strana stehna, lýtka až po nárt prsty nohy bývá senzitivně porušena u kořenového syndromu L5. Dominantním znakem zde bývá neschopnost zvednání hlavně palce, ale i ostatních prstů nohy. Pacient se nepostaví na patu a při chůzi dopadá na špičku. Tyto příznaky jsou podobné peroneální paréze a proto je nutné brát v potaz i tuto diagnózu.
Kořenový syndrom S1
Při poruše citlivosti nebo bolesti po zadní straně stehna, která končí až na zevní straně nohy a malíku se jedná o kořenový syndrom S1. Pacient má problémy postavit se na špičku, pokrčit koleno nebo zanožit nohu v kyčli. Dále může být přítomné snížení svalového tonu hýžďových svalů, projevující se povislostí hýždě na postižené straně. Klinicky se podobá syndrom musculus piriformis.
Jak se vyhřezlá bederní ploténka diagnostikuje?
Diagnóza se stanovuje na základě anamnézy – jak problém vznikl a jak se vyvíjí, úlevové polohy, činnosti provokující bolest atd..
Klinickým vyšetřením by se měla zhodnotit hybnost hlavně páteře, kyčlí. Podle potřeby vyšetřit i další segmenty těla podle nálezu. Dále by nemělo chybět neurologické vyšetření obsahující vyšetření šlacho-okosticových reflexů a napínací manévry. Lasegueův manévr se použivá k hodnocení iritace sedacího nervu, nebo kořenového dráždění L5 a S1. Obrácený Lasegueův příznak se používá u kořenového dráždění L2-L4.
Zobrazovací metody se využívají pro potvrzení výhřezu ploténky, případně pro vyloučení iritace jiným způsobem (tumor, cysta, absces atd.). V praxi se používá hlavně RTG, magnetická rezonance a CT vyšetření. Je důležité také zmínit fakt, kdy zorazovací metoda ukáže výhřez, ale jedinec nemá žádné obtíže, což se stává až u třetiny asymptomatických jedinců. V tomto případě se pak zaměřujeme na funkční poruchy vzniklé tímto stavem.
Jak se vyhřezlá bederní ploténka léčí?
Konzervativní léčba vyhřezlé ploténky
Léčba cvičením by měla začít ihned. V úvodních fázích rehabilitace se zaměřujeme na úpravu činností způsobujících bolest. Ze začátku neodstraňujeme blokády bederní páteře, protože mají ochranou funkci a brání tak iritaci nervu. K mobilizaci přistupujeme až ve chvíli, kdy není kořenové dráždění.
Volba cviků závisí na závažnosti výhřezu, v případě potřeby snižujeme intenzitu nebo rozsah cviku, nikdy by při cvičení nemělo docházet ke zhoršení obtíží. Mělo by se jednat hlavně o cviky zaměřené na posílení hlubokého stabilizačního systému, cviky na udržení rozsahu pohybu páteře (cvik provádět opět pouze do bolesti), mobilitu kyčelních kloubů a cviky na mezisvalovou koordinaci. Na výhřez se dají využít například metody DNS, ATC, Mckenzie atd..
Postupně se cvičení zaměřuje více na silové a rychlostní vlastnosti za správné stabilizace páteře, což má za účel prevenci recidivy výhřezu.
Operační léčba vyhřezlé ploténky
K operační léčbě se přistupuje hlavně v případě selhání konzervativní terapie. Za selhání konzervativní terapie se považuje, kdy po 4-6 týdnech terapie je stav stále stejný. V závažnějších případech může být indikovaná operace ihned.
V případě operace je vhodné rehabilitovat i před operací, kdy tělo na operaci připravujeme. Zlepšením kondice se zmírňují následky ihned po operaci a zkracuje se celková doba rekonvalescence.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroj
- Lotz, J. C., & Chin, J. R. (2000). Intervertebral Disc Cell Death Is Dependent on the Magnitude and Duration of Spinal Loading. Spine, 25(12), 1477–1483. doi:10.1097/00007632-200006150-00005
- Benzakour, T., Igoumenou, V., Mavrogenis, A. F., & Benzakour, A. (2018). Current concepts for lumbar disc herniation. International Orthopaedics. doi:10.1007/s00264-018-4247-6
- Shepard, N., & Cho, W. (2017). Recurrent Lumbar Disc Herniation: A Review. Global Spine Journal, 219256821774506. doi:10.1177/2192568217745063
- Amin, R. M., Andrade, N. S., & Neuman, B. J. (2017). Lumbar Disc Herniation. Current Reviews in Musculoskeletal Medicine, 10(4), 507–516. doi:10.1007/s12178-017-9441-4
- Paul, C. P. L., de Graaf, M., Bisschop, A., Holewijn, R. M., van de Ven, P. M., van Royen, B. J., … Helder, M. N. (2017). Static axial overloading primes lumbar caprine intervertebral discs for posterior herniation. PLOS ONE, 12(4), e0174278. doi:10.1371/journal.pone.0174278
- Berry, J. A., Elia, C., Saini, H. S., & Miulli, D. E. (2019). A Review of Lumbar Radiculopathy, Diagnosis, and Treatment. Cureus. doi:10.7759/cureus.5934
- Iversen, T., Solberg, T. K., Romner, B., Wilsgaard, T., Nygaard, Ø., Waterloo, K., … Ingebrigtsen, T. (2013). Accuracy of physical examination for chronic lumbar radiculopathy. BMC Musculoskeletal Disorders, 14(1). doi:10.1186/1471-2474-14-206
- Tarulli, A. W., & Raynor, E. M. (2007). Lumbosacral Radiculopathy. Neurologic Clinics, 25(2), 387–405. doi:10.1016/j.ncl.2007.01.008
- People photo created by freepik – www.freepik.com