Piriformis syndrom – příčiny, příznaky a léčba

 Piriformis syndrom nebo také syndrom musculus piriformis je stav, kdy dochází k útlaku sedacího nervu hruškovitým svalem (musculu piriformis). Nejčastěji postihuje lidi se sedavým zaměstnáním. Tento syndrom je pojmenovaný podle svalu, který útlak způsobuje, musculujs piriformis (hruškovitý sval). V praxi se může zaměnit za kořenový syndrom S1, kvůli pocitu střílení po zadní straně stehna.

Co to je piriformis syndrom a jak vzniká?

 

Piriformis syndrom jak je již výše zmíněno, nastává v případě, kdy musculus piriformis utlačuje nervus ischiadicus (sedací nerv). Musclus piriformis začíná na kosti křížové (os sacrum) a upíná se na kost stehenní (femur). Nervus ischiadicus je největší nerv v těle, který probíhá skrz foramen infrapiriforme, což je útvar, který je ohraničen shora právě hruškovitým svalem. V této oblasti dochází natlačením nervu na kost pánevní (os coxae).

Vznik syndromu může být způsoben přetížením svalu, například při chůzi a běhu na větší vzdálenost. Další příčinou může být komprese nervu při dlouhodobém sedu, následkem čehož vzniká mikrotrauma musculus piriformis, po kterém následuje svalový spasmus. Častým jevem bývá také zánětlivá reakce měkkých tkání se vzniklým otokem, což vede ke kompresi nervu.

 

Jaké jsou projevy piriformis syndromu?

Piriformis syndrom se může projevovat bolestmi a paresteziemi (mravenčením) hýždí s vyzařováním po zadní straně stehna a lýtka. Bolest může být zhoršena dlouhým sezením nebo chůzí, chůzí po schodech nebo po běhu.

Dalším z možných projevů je slabost do unožení (abdukce) a zevní rotace. Noha na postižené straně má tendenci být v zevní rotaci a pacient může na nohu napadat nebo kulhat. U některých pacientů se projevy zmírní při ležení.

Jaké jsou příčiny piriformis syndromu?

Mezi rizikové faktory patří:

• Dlouhé sezení (v kanceláři, dlouhá jízda autem apod.)
• Nesprávná technika běhu
• Špatný stereotyp chůze
• Klopýtnutí
• Úraz v oblasti pánve nebo dolní končetiny

 

Další příčinou může být i anatomická variace sedacího nervu ( nervus ischiadicus).

 

Jak se piriformis syndrom diagnostikuje?

Při diagnostice je důležité nejprve vyloučit možnost, že projevy jsou způsobeny kořenovým drážděním. Již při pohledu můžeme nalézt zevně rotovanou dolní končetinu a atrofii hýžďových svalů na postižené straně. Palpačně nalézáme bolestivý musculus pirifomis a to svalové bříško nebo svalový úpon. Palpační bolestivost je přítomná téměř vždy a méně často palpací zhoršujeme parestezie (mravenčení) do končetiny. Vyšetření proti odporu je bolestivé do současné abdukce a zevní rotace. Na postižené straně nalézáme snížený rozsah pohybu do vnitřní rotace v kyčelním kloubu a v krajní poloze může dojít ke zvýraznění projevů.

 

Jak se piriformis syndrom léčí?

V léčbě se v raných fázích zaměřujeme na korekci aktivit, což znamená pravidelně měnit polohu při sezení (případně si pořídit houpací křeslo), zastávky při dlouhé jízdě autem s malou procházkou. Tyto korekce zmenší mechanický stres na sval a předchází tak zhoršování stavu. Další korekce se týká nestejně dlouhé dolní končetiny nebo sešikmené pánve, bez těchto úprav bude syndrom mít tendenci se neustále vracet.

Při terapiích bychom se měli zaměřit na uvolnění musculus piriformis a to jak protažením, tak i technikami měkkých tkání, postizometrickou relaxací, self myofascial relaese atd..

Neměli bychom zapomínat také na svalové dysbalance, které mohou nepřímo vést ke zvýšení napětí musculus piriformis. Takové dysbalance by měli být objeveny při vyšetření u fyzioterapeuta.

 

Jakou má piriformis syndrom prognózu?

Prognóza bývá příznivá a většina případů se dá vyřešit řádově v týdnech. Pro stanovení prognózy je důležité najít všechny faktory, které způsobují zvýšené napětí musculus piriformis a utlačení sedacího nervu. Pokud neodstraníme tyto faktory, budou dosažené výsledky terapií vždy přechodné a syndrom bude mít tendenci se vracet. V případě, kdy selhává konzervativní terapie, přichází na řadu operační řešení.

 

Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.

 

Zdroje

1. Poliak-Tunis, M. (2019). Piriformis Syndrome. Pain, 703–705. doi:10.1007/978-3-319-99124-5_150
2. Probst, D., Stout, A., & Hunt, D. (2019). Piriformis Syndrome: A narrative review of the anatomy, diagnosis, and treatment. PM&R. doi:10.1002/pmrj.12189
3. Hopayian, K., & Danielyan, A. (2017). Four symptoms define the piriformis syndrome: an updated systematic review of its clinical features. European Journal of Orthopaedic Surgery & Traumatology, 28(2), 155–164. doi:10.1007/s00590-017-2031-8
4. Siddiq, M., Jahan, I., & Masihuzzaman, S. (2018). Wallet Neuritis – An Example of Peripheral Sensitization. Current rheumatology reviews, 14(3), 279–283. https://doi.org/10.2174/1573397113666170310100851
5. Woman photo created by freepik – www.freepik.com