Skokanské koleno – příznaky, příčiny a léčba
Skokanské kolenoSkokanské koleno je označení pro bolest úponu čtyřhlavého svalu stehenního v oblasti pod kolenem. Tento bolestivý stav se často vyskytuje u závodních i rekreačních sportovců, kteří během pohybové aktivity výrazně zatěžují šlachu svalu doskoky a dopady, např. basketbalisté, volejbalisté, házenkáři atd. Pro léčbu skokanského kolene je stěžejní pochopení příčiny bolestí, posílení nejen čtyřhlavého svalu stehenního a postupné adekvátní zatěžování kolene jednotlivými typy skoku a dopadů.
Co je to skokanské koleno a jak vzniká?
Patelární tendinopatie, tak je také v literatuře nazýváno skokanské koleno. Jde o zranění z přetížení, tzv. overuse injury, úponu a šlachy musculus quadriceps femoris (čtyřhlavého svalu stehenního). Tento sval pokrývá přední část stehna a upíná se pomocí šlachy na kost holenní, do oblasti pod čéškou. Quadriceps je nesmírně důležitým brzdným prvkem při doskocích a dopadech. Při doskoku pracuje pod excentrickým napětím, tedy dochází k natahování svalu pod zátěží. Předpokládá se že, pokud je šlacha tímto způsobem zatěžována dlouhodobě a sval není dostatečně adaptován na tento typ zatížení, může docházet ke vzniku drobných mikrotraumat.
U tendinopatií (bolestí šlach) se pak pod mikroskopem ukazuje, že šlacha má změněnou strukturu. Dochází k dezorganizaci vláken kolagenu, zvýšení vaskularizace a novotvorbě krevních kapilár. Zpomaluje se proces hojení a zvyšuje se bolestivost.
Jaké má skokanské koleno příznaky?
Bolest pod čéškou na přední straně kolene je hlavním projevem skokanského kolene. Bolestí jsou doprovázené jednotlivé pohybové aktivity vyžadující zapojení čtyřhlavého svalu stehenního (dřep, běh, chůze do schodů i ze schodů, doskoky či dopady). Oblast šlachy může být citlivá na dotyk. V některých případech může být omezený rozsah pohybu v kolenním kloubu, a to především kvůli zvýšené bolesti. Při zobrazovacím vyšetření mohou být patrné změny struktury šlachy a místa úponu na holenní kost.
Jaké jsou příčiny vzniku skokanského kolene?
Setkáváme se celou řadou možných teorií, proč skokanské koleno vzniká, avšak konkrétní příčina není zcela jasná. Přikláníme se k teorii mikroskopického selhání, které nastává při vysokém zatížení šlachy a vede ke změnám na buněčné úrovni s degenerací fibril, která snižuje mechanické vlastnosti šlachy. Mezi faktory podílející se na vzniku skokanského kolene řadíme:
- aktivity zahrnující časté skoky, dopady (volejbal, basketbal, házená)
- sporty s výbušnými sprinty nebo změnami směru (fotbal, tenis)
- dřívější zranění quadricepsu nebo kolene
- rychlý růst u dětí v období puberty
Jak se léčí skokanské koleno?
Základem terapie je edukace pacienta. Lidé s bolestí kolene musí rozumět tomu, jak jejich obtíže vznikly a jak je možné podpořit regeneraci. Je třeba zdůraznit, že k problému musí přistupovat aktivně a systematicky.
Následně je nutné upravit pohybovou aktivitu. Nedoporučujeme, aby závodní sportovec zvyklý na pravidelnou zátěž že dne na den přestal sportovat. Mnohem lepší je pozměnit typ zátěže a sportovní aktivitu. Místo tréninku pak může sportovec cvičit v posilovně pod dozorem fyzioterapeuta, se kterým si nastaví zatížení kolene.
Stavebním kamenem rehabilitace skokanského kolene je postupné zatěžování a posílení svalů dolní končetiny, aby došlo k postupné adaptaci šlachy quadricepsu na zátěž. V úvodní fázi rehabilitace můžeme volit izometrické posilování quadricepsu (např. výdrž v propnutí kolene proti odporu). Dále můžeme volit excentrické posilování quadricepsu, kdy dochází k protahování svalu pod zátěží (např. pomalé ohýbání kolene při tlaku na bérec). Excentrické posilování však bývá především v počátečních fázích rehabilitace hůř tolerována (hlavně kvůli větší bolestí), proto bývá lepší volit ze začátku spíše izometrické cviky. Pokračujeme s klasickým posilováním, např. dřepy, výpady, výstupy na bednu atd. Pokud je již zátěž lépe tolerována a došlo alespoň k částečné snížení bolesti, můžeme přistoupit k plyometrickým cvikům. Ty zahrnují různé typy poskoků, seskoků z bedny, dopadů atd.
Setkat se můžeme i s dalšími možnostmi terapie, např. aplikací kortikosteroidů, užíváním nesteroidních protizánětlivých léků, aplikací rázové vlny nebo laseru. Podle studií však tyto možnosti terapie mají spíše krátkodobý efekt. Injekce kortikosteroidu mají lepší efekt v krátkodobém horizontu oproti rehabilitačnímu cvičení, avšak z dlouhodobého hlediska dle studií se jejich účinnost snižuje a obtíže se mají tendenci vracet. Tak samo užívání nesteroidních protizánětlivých léků obvykle může rychle snížit bolest, ale ta se má tendenci vracet.
Dobré výsledky při léčbě bolestí šlachy (tendinopatie) hlásí studie na aplikaci plazmové injekce bohaté na krevní destičky.
Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.
Zdroj
- Aicale, R., Oliviero, A. & Maffulli, N. Management of Achilles and patellar tendinopathy: what we know, what we can do. J Foot Ankle Res 13, 59 (2020). https://doi.org/10.1186/s13047-020-00418-8
- Muaidi QI. Rehabilitation of patellar tendinopathy. J Musculoskelet Neuronal Interact. 2020 Dec 1;20(4):535-540. PMID: 33265081; PMCID: PMC7716685.
- Bosco, F., Giai Via, R., Giustra, F. et al. Platelet-rich plasma for jumper’s knee: a comprehensive review of efficacy, protocols, and future directions. Eur J Orthop Surg Traumatol (2023). https://doi.org/10.1007/s00590-023-03713-9
