Skokanské koleno – příznaky, příčiny a léčba

Skokanské koleno je označení pro bolest úponu čtyřhlavého svalu stehenního v oblasti pod kolenem. Tento bolestivý stav se často vyskytuje u závodních i rekreačních sportovců, kteří během pohybové aktivity výrazně zatěžují šlachu svalu doskoky a dopady, např. basketbalisté, volejbalisté, běžci. Pokud není toto úponové onemocnění vhodně ošetřeno, může přejít do chronického stádia a vést k ukončení sportovní kariéry.

Co je to skokanské koleno a jak vzniká?

Patelární tendinitida označována jako skokanské koleno je neúrazové postižení úponu šlachy musculus quadriceps femoris (čtyřhlavého svalu stehenního). Tento sval pokrývá přední část stehna a upíná se pomocí šlachy na kost holenní, do oblasti pod čéškou. Pokud je šlacha vystavována většímu zatížení, může dojít k omezení průtoku krve a lymfy v místě úponu a rozvoji zánětlivé reakce. Zánět se pak projevuje otokem, zvýšením teploty či zčervenání oblasti pod čéškou. Řešením vzniklé poruchy je obnova proudění krve a lymfy, jež mají za úkol zásobovat tkáně kyslíkem, živinami a odplavovat metabolity. Pokud nejsou metabolity a škodlivé látky řádně odstraňovány, hromadí se a způsobují rozvoj zánětu v místě úponu šlachy.

Jaké má skokanské koleno příznaky?

Bolest pod čéškou na přední straně kolene je hlavním projevem skokanského kolene. Bolestí jsou doprovázené jednotlivé pohybové aktivity vyžadující zapojení čtyřhlavého svalu stehenního (dřep, běh, chůze do schodů i ze schodů, doskoky či dopady). Na rentgenových snímcích mohou být patrné změny struktury šlachy v místě úponu na holenní kost. V důsledku nedostatečného odplavení metabolitů se zde také může vytvořit kostěný výrůstek označovaný jako osteofyt.

Jaké jsou příčiny vzniku?

Zásadní příčinou vzniku skokanského kolene je nepoměr tahů měkkých struktur v této oblasti. To je způsobeno jednotlivými svalovými dysbalancemi. Mezi faktory podílející se na vzniku skokanského kolene řadíme:

• nadměrné zatěžování dolní končetiny
• zkrácení nebo zvýšené napětí čtyřhlavého svalu stehenního
• svalové dysbalance v oblasti dolní končetiny
• nevhodné nastavení okolních segmentů (hlezenní nebo kyčelní kloub)
• prodělané úrazy kolene

U dětí v období pubertálního růstu může být důvodem zánětu šlachy rychlé prodlužování délky dolních končetin v krátkém časovém úseku. Tím se zvětšují silové nároky na provedení pohybových úkonů a je nutné zvolit vhodné posilovací cvičení pro kompenzaci nově vzniklého zatížení.

Jak se léčí skokanské koleno?

Terapie v akutní fázi spočívá hlavně v omezení sportovní zátěže a vyléčení zánětlivé reakce probíhající v oblasti úponu čtyřhlavého svalu stehenního. Pokud pociťujete v okolí úpon otok, vyšší teplotu nebo je zde viditelné zčervenání kůže, je vhodné tuto oblast ledovat.

Následně doporučujeme odbornou konzultaci s fyzioterapeutem, který na základě kineziologického vyšetření navrhne vhodné kompenzační cvičení pro korekci svalových dysbalancí, převážně v oblasti dolních končetin. Kompenzační cvičení je pak zaměřeno hlavně na uvolnění napětí přímé hlavy musculus quadriceps femoris pomocí různých technik, např. postizometrická relaxace, strečink nebo Self Myofascial Releas. Poslední zmíněná technika je založena na automasáži svalů s vyšším napětím s použitím speciálních pomůcek (foam roller, míček). Další složkou kompenzačního cvičení je posílení oslabených svalových skupin, které narušují statiku dolních končetin. V mnoha případech nalézáme oslabenou vnitřní hlavu musculus quadriceps femoris nebo stabilizátory kyčelního kloubu (m. gluteus medius). Tyto svaly se následně snažíme posílit a zapojit do různých pohybových vzorů (dřep, skok, běh..).  Pro toto cvičení využíváme také celou řadu různých konceptů a pomůcek, např. bossu, fitslide, TRX.

Léčbu skokanského kolene je možné doplnit o aplikaci fyzikální terapie. Zde můžeme zvolit např. magnetoterapii, laser nebo rázovou vlnu.

 

Autor: Mgr. Barbora Bednarzová

 

Pozn.: Tento článek má pouze informativní charakter a neměl by nahrazovat odborné vyšetření doktorem či fyzioterapeutem. Text je formulován tak, aby byl srozumitelný i pro nelékařskou komunitu, proto jsou některé termíny popsány jednodušeji. Pokud se u Vás vyskytnou výše uvedené příznaky, kontaktujte svého doktora/fyzioterapeuta.

 

Zdroj

FERRETTTI, A., IPPOLITO, E., PIERPAOLO, M. Jumper’s Knee. The American Journal of Sports Medicine. 1983, 11(2), 58-62. ISSN 1552-3365.

RUDAVSKY, A., COOK, J. Physiotherapy management of patellar tendinopathy (jumper’s knee). Journal of Physiotherapy. 2014, 60(3), 122-129. ISSN 1836-9553