Nejčastější zranění dolních končetin u tenistů
Zranění, úrazy nebo bolestivé stavy jsou u vrcholového sportu obávaným omezením výkonu každého hráče. Tenis je sport využívající pohyb jak horních, tak dolních končetin se současným zapojením trupu. Proto se zranění nevyhýbají žádné z těchto částí těla.
Na tuto problematiku vyšla již řada statistik a studií, které ukazují, že nejčastěji dochází k poranění dolních končetin, průměrně okolo 47 %. Následují úrazy horních končetin, okolo 30 %, nejméně dochází k poranění trupu, zad a krku (okolo 22 %). U mladších tenistů jsou zranění dolních končetin dokonce až 2x častější, než v oblasti horní končetiny, a to hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé, tenis vyžaduje opakované, výbušné pohyby, zahrnující rychlý start-stop pohyb, boční pohyb a explozivní akceleraci, která klade vysoké nároky na dolní končetiny. Zadruhé, u mladých sportovců jsou některé oblasti dolních končetin náchylnější pro zranění z nadměrného zatěžování.
Nejčastěji se objevující typ zranění je dle studií je natažení, přetížení svalu, obvykle v oblasti třísla, lýtka nebo zadní straně stehna (hamstringů). Následuje vymknutí kloubu, které se u tenistů vyskytuje nejčastěji v oblasti hlezna. Záněty ve svalech a šlachách jsou u hráčů tenisu častější na horních končetinách, avšak nevyhýbají se ani oblasti dolních končetin. Můžeme se setkat se zánětem plantární fascie, Achillovy šlachy, úponu čtyřhlavého svalu stehenního (musculus quadriceps femoris) nebo úponu přitahovačů stehna (musculi adductores). V menším procentu se může setkat s kontuzí nebo-li pohmožděním.
Kyčelní kloub a stehno
Natažený nebo přetížený sval
Natažení nebo přetížení svalu můžeme rozdělit na akutní nebo chronické. Akutní zranění mají tendenci objevit se později během zápasu, když je již sval unavený, nebo při nedostatečném rozcvičení. Chronické obtíže s natažením nebo přetížením svalu se projevují dlouhodobě, většinou při nedostatečném odpočinku a regeneraci. Během akutního fáze je přetížený sval bolavý a je výrazně omezena jeho činnost. Chronické přetížení svalu může vést ke snížení flexibility, ale i síly svalu, a vyvolat výrazné dysbalance s antagonistickou skupinou svalu.
V oblasti kyčelního kloubu a stehna se nejčastěji setkáváme s natažením přitahovačů stehna (musculus adductor longus, magnus, brevis, musculus pectineus a musculus gracilis). Natažení adduktorů je obvykle výsledkem náhlé změny směru pohybu, zejména při snaze zastavit pohybu do strany. Na antukovém hřišti dochází nejčastěji k natažení adduktorů při doklouznutí k míči. Další svalovou skupinou, které se nevyhýbá natažení až natržení, jsou hamstringy (svaly zadní strany stehna). K natažení nebo natržení hamstringů dochází hlavně při explozivní akceleraci pohybu směrem vpřed, např. sprint ke krátkému míči.
Morbus Perthes
Morbus Perthes je onemocnění kyčelního kloubu, které postihuje hlavně mladší chlapce (3-8 let), ale i tak je s ní třeba počítat. Jedná se o poruchu prokrvení hlavice stehenní kosti, u které postupně dochází ke změně struktury. Následkem zatěžováním může dojít až subchondrální zlomenině. Proto je třeba zpozornit, pokud mladý tenista začne kulhat, vytáčet nohu zevně a držet je více od sebe (v adbukci).
Femoro-acetabulární (kyčelní) impingement
Femoro-acetabulární (kyčelní) impingement jedním z častých důvodů bolesti v oblasti kyčlí a třísel u tenistů. My si to můžeme představit jako jakousi zarážku mezi hlavicí stehenní kosti a jamkou kyčelní kosti, která následně může vyústit až k poškození styčných ploch a rozvoji degenerativních změn (artrozy). Impingement může být způsoben různými příčinami – nevhodným tvarem hlavice stehenní kosti, špatnou orientací jamky.
Koleno
Morbus Osgood-Schlatter
Oblast kolene u tenistů nebývá problematická tak často jako oblast stehna či kyčle. U mladých hráčů (okolo 10 – 14 let) se často setkáváme s nemocí nazývanou morbus Osgood-Schlatter. Ta je způsobená zvýšeným tahem šlachy čtyřhlavého svalu stehenního (musculus quadriceps femoris). Tahem šlachy dochází k mikrovaskulárnímu natržení ještě ne zcela osifikované drsnatiny holenní kost a rozvoji zánětu. Bolest přední části kolene se dá redukovat úpravou napětí čtyřhlavého svalu stehenního a hamstringů.
Šlacha čtyřhlavého svalu může působit problémy i dospělých tenistů. Pokud je šlacha vystavována většímu zatížení, může dojít k omezení průtoku krve a lymfy v místě úponu a rozvoji zánětlivé reakce. Tomuto poranění se říká skokanské koleno a terapie je obdobná jako u morbus Osgood-Schlatter.
Chondromalacie čéšky
Pokud je oblast kolene zatížena různými svalovými dysbalancemi, může dojít k degenerativním změnám na chrupavce čéšky. Chondromalacie, jak se tento stav nazývá, se projevuje u aktivit, při kterých dochází k pokrčování (flexi) kolene – běh, doskok, dopad.
Akutní zranění jako poranění menisků, předního nebo zadního křížového vazu nejsou u tenistů úplně běžné.
Bérec
Oblast bérce bývá často postižena křečemi lýtkového svalu (musculus triceps surae), hlavně při únavě přicházející s dlouhými zápasy. Natažení nebo přetížení lýtkového svalu je také velmi běžné a objevuje se během opakované explozivní akceleraci dolních končetin při výběhu k míči či doskoku. Natažení až natržení Achillovy šlachy dochází při náhlé změně pozice nohy plného propnutí (plantární flexe) do přitažení špičky (dorzální flexe) při plně propnutém koleni. “Tenisové lýtko” je popisováno jako natažení až částečné natržení při jeho mediálním úponu na vnitřní kondyl stehenní kosti a objevuje se převážně u dospělých hráčů
Hlezenní kloub a noha
Vymknutí hlezenního kloubu
Vymknutí hlezenního kloubu je nejčastějším úrazem v této části těla, a to hlavně kvůli častým výběhům, startům a zastavení pohybu, výpadům a doskokům. Všechny tyto pohyby bývají rizikové, především při větší únavě. Majorita těchto vymknutí se stávají v momentu, kdy je noha v propnutí (plantární flexi) a protáčí se přes zevní (malíkovou) hranu.
Zranění nohy
Zranění nohy zahrnují stresové zlomeniny kostí nohy, plantární fasciitidu, ze které se postupně může rozvinout patní ostruha, či “tenisový palec”. Stresové zlomeniny vznikají na základě mikrotraumatizace kostí, a to převážně v oblasti 5. metatarzu.
